jemnocit_video_titulka
Hledám slova pro krásu, bolest, štěstí. Pro půvab, hořkost a zklamání. Uvnitř sebe, hledám ideály. Ruku do ohně dám jenom za ni. Za Múzu.
Pár slov o mně…
1. Kdy jsem začala psát?
Začalo to na střední. Vlna emocí. Generace básníků - rebelů, které jsme probírali v hodinách literatury. První láska. První pokusy o básničky. Pak přišla dlouhá odmlka tzv. pocit spokojenosti kdy není potřeba zpovědi. Ale stejně jak skončilo překrásné období, přišla touha po slovech a myšlenkách. Po umění. A tím stále začíná mé psaní.
2. Co mě inspiruje?
Vše kolem mě. Strašně ráda se procházím, jezdím tramvají, vlakem a pozoruji svět a životy ubíhající kolem. Inspirují mě knihy, hudba, životní osudy, vyprávění kamarádů, vlastní fantazie. Má díla jste mohli doposud spatřit na plechovkách, na stromě či v brněnské tramvaji.
3. Co chci svými básněmi sdělit?
Svět kolem nás nemusí rozkvétat z reklam, ale z umění. Poezie je stále nedoceněná a já chci být nápomocna v tom to změnit. Chci, přeji si, aby byla poezie více vnímána. Více vyhledávána. Aby se zbavila klamu, že je složitá, protože to tak není. Poezie je nádherná a zaslouží si procitnutí. To je můj cíl. Nejen to, že si někde na papír vyliji duši, ale že má slova třeba zaujmou někoho, kdo se zrovna cítí podobně a probudím v něm chuť číst další řádky. Knihy. Sbírky.